Stopy totality součástí Festivalu Mene Tekel
¨www.menetekel.cz
V říjnu se v Praze uskutečnila zajímavá mezioborová konference Škola vs. Paměť, kterou pořádaly Ústav pro studium totalitních režimů, Filosofická fakulta Univerzity Karlovy a Ministerstvo školství ČR. V odborných panelech zazněly teoretické i praktické příspěvky k debatě o paměti a její roli v současné didaktice (a vůbec veřejném prostoru jako takovém). Cenným rozměrem konference byla možnost mezinárodního srovnání přístupů k tématu, bylo možné si poslechnout zkušenosti z Německa, Ukrajiny, Kanady, Číny či Bosny a Hercegoviny. Součástí konference byla i prezentace paměťových projektů, mezi nimiž nechyběly Stopy totality. Účastníci konference si mohli přečíst informace o projektu v českém i anglickém jazyce a prostudovat též doprovodné metodické materiály. Děkujeme organizátorům za možnost prezentace projektu.
Konferenční příspěvky je možné shlédnout na adrese: http://www.schoolxmemory.eu/galerie.html
Výstava navštívila toto jihočeské městečko v minulém roce, ohlasy na ni je možné si přečíst po zkopírování následujícího odkazu: http://www.zs.suchdol.cz/f224_6_1_2013_04_totalita.html
Strakoničtí studenti vytvořili vlastní výtvarné ztvárnění pojmu totalita. Inspirovali se naším projektem. Více o jejich zajímavé práci v následujícím odkazu: http://www.tv.strakonice.eu/drupal/studenti-vytvo%C5%99ili-alegorii-totality
Na stavbě sídliště podle architektonického stylu socialistického realismu v Ostrově pracovali také političtí vězni z jáchymovských pracovních táborů. Nedobrovolným autorem výzdoby zdejšího kulturního domu a sousoší na jeho střeše byl sochař Jaroslav Šlezinger. Vězeň koncentračního tábora Sachsenhausen-Oranienburg zemřel roku 1955 ve vězeňské nemocnici v Ostrově. O jeho osudech pojednává dokument Zaváté šlépěje.
Františkánský klášter Hájek se nachází nedaleko města Unhošť ve Středočeském kraji. Svůj název odvozuje od malého ohraničeného hájku, který jej obklopuje. Ke klášteru vede stará poutní cesta z Prahy, jejiž některá zastavení se dodnes dochovala.
Podobně jako ostatní kláštery mužských řeholních řádů byl Hájek v dubnu roku 1950 zrušen v rámci Akce K a zdejší františkáni odvezeni do internačních klášterů. Jejich místo zaujali řeholníci, kteří sem byli přivezeni z jiných zrušených klášterů. Vznikl tábor nucených prací Hájek, od roku 1951 nedobrovolné místo pobytu duchovních předtím vězněných v klášteře v Želivi.
Režim v táboře byl zprvu volnější, zadržovaným duchovním byly povoleny mše, s odchodem původního velitele je však vystřídala spíše povinná politická školení. Internační tábor byl zrušen v dubnu roku 1953, Dnes klášter Hájek opět slouží duchovním účelům, konají se zde různé akce a žíznivý poutník se může občerstvit v poněkud nekonvenčním hostinci naproti přes silnici.
Webové stránky o klášteře jsou k dispozici na adrese: http://klasterhajek.ic.cz
Na přelomu května a června se ve spolupráci s jihlavským Eurocentrem a Městskou knihovnou Jihlava uskutečnila prezentace putovní výstavy Stopy totality i s doprovodným seminářem pro studenty. Akce byla pořádána v návaznosti na desáté výročí vstupu České republiky do Evropské unie. Při příležitosti oslav tohoto výročí v Praze na Střeleckém ostrově se výstava představila i s dalšími vzdělávacími projekty mapujícími dějiny 20. století.
V jarních měsících hostila výstavu Stopy totality v anglickém jazyce pražská pobočka Centra pro mezinárodní výměnu ve vzdělávání (CIEE). Tato mezinárodní organizace podporující studentské výměny byla založena již roku 1947. Proběhly také dva vzdělávací semináře pro studenty z USA k tématu poválečných československých dějin. Organizátorům děkujeme za možnost prezentace výstavy.
Dne 28. 1. 2014 se v návštěvnickém centru Evropské komise v Bruselu uskutečnilo slavnostní zahájení programu Europe for Citizens (Evropa pro občany) pro roky 2014 – 2020. Jednu ze čtyř klíčových součástí tohoto programu tvoří podpora aktivní evropské paměti. V minulosti byl z prostředků programu podpořen také projekt Zmizelí sousedé.
V rámci bruselského zahájení další fáze programu proběhly i dva odborné panely, dotýkající se otázek společné evropské paměti, sdílených hodnot či aktivního občanství. Zajímavé příspěvky přednesli mj. socioložka Anna Lisa Tota z římské univerzity či francouzský historik Henry Rousso.
Podpořené organizace měly v průběhu dne možnost prezentovat výstupy svých projektů. V Bruselu se tak představila anglická verze výstavy Zmizelí sousedé i několik panelů výstavy Stopy totality. Pozvání organizátorů přijaly i některé další podpořené organizace z České republiky.
Rádi bychom touto cestou poděkovali panu Pavlu Tychtlovi z Evropské komise, paní Kateřině Hamplové z Úřadu vlády České republiky a organizačnímu týmu Teamwork za možnost obě výstavy při této významné události prezentovat.
O Františku Šestákovi zpracovávám práci SOČ, kterou najdete na adrese http://1drv.ms/1jKGrIJ.