Konečně jsme někoho našli aneb Jak pokračoval náš projekt?

Jednu paní už jsme měli, ale byla starší, nechtěla, aby to u nás na vesnici nikdo viděl. Ikdyž jsme jí řekli, že to nebude vystavené zde, trošku povolila, ale jak se blížilo plánované datum rozhovoru, nakonec stejně ucukla. Mysleli jsme si, že budeme mít aspoň jeden rozhovor, ale když to dopadlo takhle a bylo to zrovna na konci školního roku…

Tak jsme se v červenci dostali k jedné paní, byla to babička jednoho z našich spolupracovníků, která nás nenechala ve štychu a slíbila nám, že v případě nouze se na ní můžeme obrátit. Tato paní nám vykládala o tatínkovi jejího bratrance, který byl dokonce starostou města Žďáru nad Sázavou, ale pak se musel vystěhovat do jedné vesnice a domu se špatnými podmínkami, bez elektřiny,…Hodně daleko od svého rodného města a nesměl tam ani jezdit.

Babička když věděla, a že toho věděla hodně, ráda nám odpověděla.Byla s ní pěkná spolupráce. Dokonce jsme se dozvěděli, že příběh tohoto pána je sepsaný ještě s mnoha dalšími podobnými příběhy v knížce Vyhnanci akce “Kulak“ od Miloslava Růžičky.Knihu nám zapůjčila a my jsme do ní se zájmem mohli nahlédnout.

Jana

Příspěvek byl publikován v rubrice Blogy studentů. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Komentáře nejsou povoleny.