Akce K

Událost, která vešla do dějin jako Akce K, se dotkla asi dvou a půl tisíce řeholníků. Většina řeholníků byla internována ve vězeních a koncentračních táborech. Vyprázdněné kláštery si rozdělila armáda. Církev totiž pro komunistický režim představovala nebezpečného nepřítele. Náboženství vadilo režimu nejen kvůli ideologii, ale rovněž pro církevní nezávislost, autonomii a hlavně kvůli vazbám na Vatikán, přes který do zahraničí unikaly informace o porušování lidských práv.

Již v roce 1949 byly schváleny nové církevní zákony, ty však nepostihly důležitou součást katolické církve – církevní řády a kongregace, které si uchovaly určitou samostatnost. Proto vznikl plán Akce K, která měla zlikvidovat většinu mužských klášterů a shromáždit řeholníky v centralizačních klášterech. Komunisté zároveň rozjeli protináboženskou propagandu a zastrašování, byli zatýkáni první kněží. Zevnitř se dařilo narušovat církevní struktury pomocí duchovních ochotných spolupracovat s totalitním režimem.

Zásah proti mužským řeholním společenstvímse odehrál v noci ze 13. na 14. dubna 1950. Státní bezpečnost společně s Lidovými milicemi postupně uzavřely vchody do klášterů, zajistily zvony, aby řeholníci nemohli volat o pomoc, a zadržely všechny obyvatele klášterů, kteří byli následně internování v tzv. centralizačních klášterech. Druhý zásah byl proveden v noci z 27. na 28. dubna a třetí fáze, zaměřená na ženské kláštery, následovala na podzim 1950. Podle údajů České biskupské konference bylo celkově postiženo 247 klášterů mužských a 670 ženských s 2528 řeholníky a 11 896 řeholnicemi.

Zásahové jednotky mnichy rozvážely do táborů v Broumově, Králíkách nebo Oseku. Někteří skončili na výsleších v Bartolomějské ulici v Praze. O pár týdnů později zasáhl režim proti ženským klášterům, jejich osazenstvo internoval a mnohé z jeptišek musely odejít do civilního života. Perzekuce a soudní procesy ale pokračovaly až do začátku 60. let.

Řeholníci a řeholnice byli z internačních klášterů postupně propouštěni. Mladí byli povoláni k základní vojenské službě, staří odcházeli do péče příbuzných nebo České katolické charity. „Pokrokovější“ část byla po patřičném proškolení posílána do duchovní správy. „Nepolepšitelní“ řeholníci byli bez ohledu na řádovou kontinuitu častěji přemisťováni, aby byla narušena jejich pospolitost. Řada jich skončila ve vězení. Roku 1989 a pádu komunistického režimu se dočkalo zhruba 3500 řeholnic a méně než tisíc řeholníků.

Co Akci K předcházelo

Jaroslav Cuhra z Ústavu pro soudobé dějiny píše: „Viděli církev jako politického nepřítele, jako politickou stranu, kterou musí ovládnout, aby mohli ovládnout celou společnost. Byly to také neuvěřitelné majetky v mnohasetmilionové výši, třeba klášterní knihovny se házely na korby náklaďáků a vyvážely do sběru.“ Akci K předznamenalo umučení faráře Toufara z Číhoště a následné zinscenované procesy s devíti předními představiteli církve (Augustin Machalka, opat premonstrátského kláštera v Nové Říši; Vít Tajovský, opat premonstrátského kláštera v Želivě; František Šilhán, provinciál jezuitů; Adolf Kajpr, jezuita, šefredaktor „Katolíka“; František Mikulášek, jezuita – šefredaktor časopisu „Dorost“; PhDr. Josef Jan Evangelista Urban, františkán; ThDr. Josef Silvestr Braito, dominikán – šefredaktor revue „Na hlubinu“; ThDr. Ján Mastiliak, redemptorista řeckokatolík; Jan Blesík, redemptorista).

Návrh likvidace schválilo vedení KSČ 30. ledna 1950. Měsíc před „bartolomějskou nocí“ byli do vybraných klášterů dosazeni vládní zmocněnci a současně začalo zatýkání představených řádů a kongregací, aby mohli být podle připraveného scénáře ještě v březnu postaveni před soud. Byli obviněni ze špionáže, přechovávání zbraní a podněcování k převratu. Vlastní zákrok byl připraven ve spolupráci s ministerstvem vnitra jako vojenská akce. V noci kláštery přepadla Státní bezpečnost spolu s příslušníky Sboru národní bezpečnosti a Lidových milicí. Představeným bylo oznámeno, že podle (neexistujícího) vládního dekretu je jejich dům zestátněn. Řeholníky čekal transport, novici mohli odejít. Příslušníky českých a moravských řádů a kongregací StB soustředila v klášterech v Broumově, Bohosudově, Hejnicích, Králíkách, Oseku a Želivě. Vyprázdněné kláštery obsadila z větší části armáda.

 

Znáte někoho, koho se tato akce dotkla? Máte v okolí klášter, který podléhal této akci? Můžete sledovat osudy řeholníků z kláštera? Je vám známé další využití kláštera a osudy lidí s ním spojených?

Přehled ženských řeholí v Československu před jejich likvidací v roce 1950

Zdroj: www.totalita.cz

Maltézští rytíři v našich zemích od r. 1158 klášterní domy: Praha
Křížovníci s červenou hvězdou založen sv. Anežkou r. 1233 Praha, Cheb, Most, Mariánský Chlum, Starý Knín
Premonstráti od roku 1140 Strahov, Želiv, Nová Říše, Teplá, Jasov
Benediktýni od roku 993 Břevnov, Broumov, Rajhrad, Emauzy
Cisterciáci od roku 1199 Osek, Vyšší Brod
Dominikáni od roku 1225 Praha, Jablonné v Podještědí, Olomouc, Litoměřice, Znojmo, Uherský Brod, Plzeň, Ústí nad Labem
Františkáni od roku 1228 Bechyně, Čtyři Dvory, Dačice, Hájek, Hejnice, Hostinné nad Labem, Hořovice, Cheb, Jindřichův Hradec, Kadaň, Kroměříž, Moravská Třebová, Plzeň, Praha-Spořilov, Slaný, Tachov, Turnov, Uherské Hradiště, Votice, Zásmuky
Minorité
(františkánská větev)
Brno, Český Krumlov, Jihlava, Krnov, Most, Opava, Praha
Kapucíni
(františkánská větev)
Praha-Loreta, Brno, Fulnek, Horšovský Týn, Chrudim, Kolín, Liberec, Litoměřice, Mělník, Mnichovo Hradiště, Most, Roudnice, Rumburk, Sokolov, Strážné u Jáchymova, Sušice, Třebíč, Zákupy, Znojmo
Obutí augustiniáni od roku 1285 Praha-sv.Tomáš, Bělá pod Bezdězem, Česká Lípa, Dolní Ročov, Domažlice, Ostrov-Svatá Dobrotivá, Vrchlabí
Milosrdní bratři od roku 1619 Praha-sv. Šimon a Juda, nemocnice Na Františku a ve Starém Brně, Letovice, Nové Město nad Metují, Prostějov, Valtice, Vizovice
Jezuité od roku 1551 konventy: Praha-sv.Ignác, Bohosudov (gymnázium), Brno (gymnázium), Děčín, Velehrad, Hradec Králové, Opava, Svatý Hostýn
Piaristé od roku 1634 koleje Mikulov, Strážnice, Lipník, Litomyšl (filozofická kolej), Praha
Redemptoristé od roku 1820 Praha-Malá Strana, koleje Brno, Červenka u Litovle, Filipov, České Budějovice, Hora Matky Boží u Králík, Frýdek, Karlovy Vary, Libějovice, Moravská Ostrava, Obřiště (učiliště), Planá u Mariánských Lázní, Plzeň, Stará Boleslav, Svatá Hora, Svitavy, Tasovice
Salesiáni od 20.let výchova mládeže, Praha-Kobylisy, Brno-Žabovřesky, Fryštát-Hodoňovice, Mníšek pod Brdy, Moravská Ostrava, Osek u Duchcova, Ořechov, Pardubice, Přestavlky, Ústá-Trmice, Vinoř
Salvatoriáni od roku 1894 konventy Brno-Husovice, Krnov-Cvilín, Prostějov, Valašské Meziříčí, Vranov u Brna
Školští bratři od roku 1898 Sv. Jan pod Skalou
Těšitelé od 20. let 20. století domy české provincie: Brno, Česká Kamenice, Hrabyně, Klokoty, Nepomuk, Ostrava-Nová Ves, Suché

 

Přehled ženských řádů před záborem v roce 1950

Zdroj: www.totalita.cz

width="81">od roku 1240
Bosé karmelitánky od roku 1656 konvent Praha-Hradčanské nám.
Dominikánky II. řádu sv. Dominika konvent v Ústí n. Labem-Hradišti
Klarisky od roku 1234(sv.Anežka) konvent v Litoměřicích
Cisterciačky klášter Tišnov
Alžbětinky konvent Brno, Jablunkov, Kadaň, Praha-Na Slupi
Salesiánky od konce 18.stol. konvent Chotěšov u Plzně
Voršilky od roku 1655 konventy Doksy, Jeseník, Kutná Hora, Liberec, Olomouc, Praha
Boromejky
(nejpočetnější řád u nás)
konventy České Budějovice, Praha-Smíchov, Praha-Řepy, Praha-Vinohrady, Smečno, Beroun, Český Brod, České Budějovice, Hostinné, Kladno, Mělník-Podolí, Pelhřimov, Ostrava, Písek, Slaný, Strakonice, Šumperk, Tábor
Notredamky
(rovněž početný řád)
mateřský klášter v Horažďovicích, konventy Praha-Nové Město, České Budějovice, Hradec Králové, Kladno, Ostrava, Plzeň, Praha-Krč, Praha-Smíchov, Sušice
Školské sestry od roku 1888 Slatiňany, školy: Praha (národní škola, obchodní škola, gymnázium s internátem), Chrudim-pomocná škola.
Celkem spravovaly: 7 dětských domovů, 11 internátů, 11 domovů důchodců, 9 ústavů pro oligofrenní mládež, 2 ústavy pro nevidomé
Sestry sv. Kříže od roku 1872 konventy Kroměříž, Cheb (2 nemocnice), Karlovy Vary, Litomyšl, Ostrava, Palič, Planá, Sokolovo, Uherské Hradiště, Vsetín (nemocnice), Choryně, Lukov (domov důchodců), Napajedla, Ostrava (školy)

Užitečné odkazy:

http://www.totalita.cz/cirkev/cir.php

http://cs.wikipedia.org/wiki/Akce_K

http://www.pametnaroda.cz/anniversary/detail/id/42?locale=cs_CZ

Komentáře nejsou povoleny.