Tajná akce českých komunistů sebrala zboží z obchodů.

Před šedesáti lety v téměř dokonalém utajení se chystali komunisté k
rozhodujícímu upevnění své moci. Pět let po únorovém převratu, dva měsíce po
smrti Klementa Gottwalda, s blížícím se koncem května roku 1953 začalo v
komunistickém Československu ubývat zboží v obchodech.

http://www.chytrenoviny.cz/detail-clanku/1738304/dfb7fd4/?e=1369026756&action=facebook-share

 

Bezprostředně po měnové reformě schválené 30. května 1953, jež zbavila většinu společnosti úspor a omezila výhody doposud silně podporované dělnické třídy, která se následně zčásti postavila proti režimu. Plzeňské povstání bylo největší z více než 130 stávek a nepokojů, které se v Československu ve dnech 2.–5. června 1953 odehrály.

Více http://cs.wikipedia.org/wiki/Plze%C5%88sk%C3%A9_povst%C3%A1n%C3%AD_(1953) nebo http://www.totalita.cz/vysvetlivky/ref_menova_1953_03.php

Ještě v roce 1989 chystala StB akci Norbert a byla připravena zatýkat lidi smýšlející proti režimu nebo ty z rodin bývalých podnikatelů a statkářů a odvážet je do připravených koncentračních táborů. Naštěstí ve světě i doma je doba předběhla.
https://www.youtube.com/watch?v=BiZ1ZIKCShk&feature=player_embedded

 

Autor Karel Kaplan Kniha renomovaného historika Karla Kaplana přináší řadu nových informací o jednom z nejobávanějších politiků padesátých let, Alexeji Čepičkovi. Jméno zetě „prvního dělnického prezidenta“ Klementa Gottwalda bývá nejčastěji spojováno s funkcí ministra obrany a zřízením nechvalně proslulých Pomocných technických praporů, nástroje zotročení desetitisíců politicky nepohodlných či nespolehlivých občanů tehdejšího Československa. Jaká však byla jeho přímá odpovědnost za další nezákonnosti padesátých let, včetně perzekuce církví či vykonstruovaných politických procesů? Nakolik Čepičkovi při strmém vzestupu do pozice de facto nejmocnějšího muže komunistického státu pomohl jeho příbuzenský vztah s Gottwaldem a jaké byly okolnosti jeho stejně rychlého pádu?

Mučení a zabíjení už v Československu 70. a 80. let nepatřilo k běžné praxi totalitního režimu. Až na jednu budovu. Dodnes se o ní moc neví. Její oběti nikdo nezná a pachatelé nerušeně žijí mezi námi. Rozhodli jsme se oživit zapomenutý příběh a vrátit na mapu českých dějin místo, jehož krutost neměla ve své době obdoby. Místo, které ukazuje, co s lidmi dělá absolutní moc a jak těžko se hledá pozemská spravedlnost. Třetí oddělení ve Valdicích. Více se dozvíte v textu Petra Třešňáka v Respektu 15/2013.
http://respekt.ihned.cz/video/c1-59626570-tajemne-zlociny-ve-valdicich

O. s. Političtí vězni.cz a Zapomenutí o. s. (projekt Stopy totality) uspořádali praktický seminář pro pedagogy a vedoucí volnočasových aktivit mládeže, jeho součástí byly ukázky práce s právě vydaným DVD a projekce filmového portrétu „K. Ch. – Příběh politické vězeňkyně“.

Po projekci byly představeny metodické listy a edukační pomůcky k filmu. Následovala diskuze o možnostech využití tohoto dokumentu ve výuce.
Účastníci semináře zdarma získali originální DVD obsahující jak dokument „K. Ch. – Příběh politické vězeňkyně“, tak pracovní listy a další materiály.

Studentský dokumentární film K. Ch. odkrývá milníky zapomenutého životního příběhu bývalé politické vězeňkyně Karly Charvátové, jež na podzim roku 1948 otěhotněla po znásilnění dozorcem ve vyšetřovací vazbě. Dokument nabídne konfrontaci příběhů matky a její dcery, která byla adoptována. Osudy obou žen zásadně zformovala socialistická diktatura, každou z nich však režim ovlivnil jinak. Znovu se spolu setkaly až po padesáti letech. Jen zřídka se v lidském životě nahromadí tolik dilemat, se kterými se jejich protagonisté vypořádali s takovou noblesou.

Seminář se uskutečnil ve čtvrtek 24. ledna 2013 od 15:30 do 17:30 v Galerii Langhans, Vodičkova 37, Praha 1.

 

Pomníky obětem komunismu

Pomníkem v tradičním slova smyslu je nejčastěji socha nebo sousoší
stojící na veřejném prostranství. Od jiných plastik či architektonických objektů
se pomník odlišuje zejména svou mimoestetickou funkcí – v prvé řadě je totiž
symbolem, pak teprve artefaktem.

Přestože pomníky znala již antika, jejich klasická doba nastala
teprve v druhé polovině 19. století, kdy se pomníky staly významným
urbanistickým prostředkem. Současně také pro moderní státy, národy a společenské
skupiny představovaly reprezentativní symboly.

„Stalin vyřešil problém bezprizorních dětí, kterým popravil
rodiče.“

Rozhodl, že děti mohou být stříleny od dvanácti let

http://www.stream.cz/uservideo/612377-www-zlo-cz-pribeh-rudeho-zla

Před Vánoci vyšla kniha Miloše Doležala Jako bychom dnes měli zemřít, která mapuje příběh pátera Josefa Toufara, který byl umučen v případu takzvaného číhošťského  zázraku.

Zdroj: http://jihlava.idnes.cz/milos-dolezal-kniha-jako-bychom-dnes-zemrit-meli-josef-toufar-pt7-/jihlava-zpravy.aspx?c=A120910_1826949_jihlava-zpravy_mkk