Třeba i za pomoci pohádky z Večerníčku se dají lépe učit moderní dějiny. Učitelé dějepisu z celé země přijeli na letní školu Ústavu pro studium totalitních režimů, aby se o tom přesvědčili a naučili se, jak studentům přiblížit třeba normalizaci.Ta třída vypadá hodně nezvykle. Za stolečky sedí učitelé a na velkém plátně běží jeden díl oblíbeného televizního večerníčku o hodném Krakonošovi a zlém Trautenberkovi.„Postavy v nás posilují určité postoje: negativní postavou je šlechtic a sudetský Němec…“ vysvětluje přednášející Jiří Hruška poté, co televizní Krakonoš za přispění malé sojky „udavačky“ nepřekvapivě zvítězí a Trautenberka zostudí.
„Já si myslím, že v té pohádce každý najde, co chce,“ namítá nesouhlasně jedna z přihlížejících učitelek.
„Trautenberk je tlustý a vypasený – stejně se karikovali boháči už v padesátých letech. Svým způsobem jde o normalizační dílo podobné, jako bylo Třicet případů majora Zemana,“ říká zase Petr Šimíček, středoškolský učitel dějepisu z Ostravy.
Někoho přesvědčí, ale Krakonošových i Trautenberkových fandů je i na konci debaty evidentně stále hodně.
-
Vítejte na webu projektu
Stopy totalityCílem projektu Stopy totality je vyzvat žáky a studenty ve věku 12 až 19 let, aby sami aktivně vyhledali pamětníky a zaznamenali jejich příběhy, zachránili fotografie a dokumenty, porovnali je s dobovým tiskem a archivy. Chceme na základě jejich vlastní aktivity oživit zájem mladých lidí o studium dějepisu tím, že budou zkoumat nedávné dějiny místa, odkud pocházejí.
